Prosím pozor, v sobotu 11. 6. je v kamenném obchodu zavřeno. Prázdninová otevírací doba: 1. - 10. 7. ZAVŘENO - dovolená, po zbytek prázdnin otevřeno po-st 11-16.

Jak budovat malou značku I - Začínáme

MANKAI Paper je malá autorská značka, kterou jsem založila doma v obýváku. Za dva měsíce bude mít deváté narozeniny, a kromě e-shopu, který je v černých číslech, tedy není ve ztrátě, provozuje kamenný obchod v Praze a živí tři lidi. Možná jste na vážkách, zda do něčeho podobného jít, máte strach jestli to má smysl, obáváte se, zda si vás vůbec někdo všimne a jak dlouho bude trvat, než si vyděláte na živobytí.

Ráda bych se s vámi podělila o svoje bohaté zkušenosti, know-how, chcete-li, pomohla překonat počáteční strach a odpověděla na otázky, jejichž odpovědi marně hledáte na Googlu.

Protože jsem na tom byla na začátku naprosto stejně.

Úspěšných autorských značek, to znamená takových značek, které celou svojí vizi postavily na vlastních produktech, nechávají vyrábět nebo si vyrábějí svoje zboží, není vlastně mnoho. A většinou si know-how pevně střeží. Není se čemu divit, naše podnikání vzniklo doslova z krve, potu a slz, jezerech slz. Ale já říkám, že podělit se můžu o všechno, jen je potřeba klást mi ty správné otázky.

Malý příklad. Těžko byste u mne pochodili s dotazem, kde tiskneme. Už z principu se o ničem takovém nebavím. Proč bych měla, když hledání dodavatelů stálo tolik času a peněz? Navíc je to nerelevantní otázka, poněvadž žádná tiskárna, ani ta špičková, nezachrání všechno, například špatně zpracovanou grafiku, vaší neznalost materiálu, apod. To musíte umět vy, pokud v tomhle oboru podnikáte (a v jakémkoliv jiném). Ráda ale poradím, jak se hledá dobrá tiskárna a jak ji poznáte. V Česku jsou tiskáren mraky, stačí jen sednout k internetu.

Ale postupně.

Čím tedy začít?

Máte pocit, že je vaše zboží dostatečně hezké a kvalitně zpracované, to znamená konkurence schopné, aby šlo do světa? Tohle je zásadní otázka. Musíte o tom být převědčeni, protože správný mind-set je základ všeho. Byl to můj motor od začátku, líbilo se mi a bavilo mě co dělám, chtěla jsem to ukázat světu, podělit se, získat zpětnou vazbu. Samozřejmě tomu předcházely chvíle, kdy jsem pochybovala, protože pochybovat je normální, pochybuju i dnes. Jde spíš o to získat od rodiny, kamarádů, blízkého okolí to cenné "nakopnutí". Vlastně potřebujete potvrdit, co už si myslíte, jenom si to netroufáte přiznat.

A pak si tomu dovolte uvěřit.

Vlastní e-shop nebo jít nejdřív do on-line tržiště?

Já jsem začínala na Fleru a zůstala čtyři a půl roku. Byla tam obrovská konkurence, ale pravidelným používáním všech nástrojů, které tehdy Fler nabízel (topování, psaní blogu, tvoření nominací, to všechno neúnavně a pravidelně), jsem se vypracovala. Nicméně, první objednávka od neznámé osoby přišla až po 4 měsících. Do té doby jsem nutila nakupovat celou rodinu, abych získala první pozitivní recenze.

Připravte se tedy na dlouhé čekání, které vyplňte pílí, vytrvalostí a péčí o svojí novou značku.

Proč jsem si zvolila nejdřív on-line tržiště, než vlastní e-shop?

Protože Fler měl publikum. A to je to nejdůležitější, co ke startu potřebujete. Potřebujete potencionální zákazníky. A že Fleru platíte provize? V budoucnu se, pokud uspějete, budete dělit o mnohem víc, než je 11 %, to mi věřte.

Jaké nástroje pro začátek potřebujete?

Uvědomte si, že tam venku je obrovská konkurence. Začít podnikat bez peněz nejde. Bohužel. Nikam se pravděpodobně nedostanete, pokud nebudete ochotní pro začátek rozbít prasátko a investovat za svého. Foťák, počítač, tiskárnu, nákup materiálu na výrobu, prostor, alespoň malý koutek, který bude jen váš a budete tam moci v klidu pracovat. To je všechno. Účetní nepotřebujete až do chvíle, kdy se z vás stanou plátci dph, agenturu na správu reklam taky nepotřebujete a dlouho nebudete, kamenný obchod na začátku nepotřebujete už vůbec, brigádníci nebo zaměstnanci též nejsou potřeba. To nejcennější co investujete, bude váš čas. Ale to vám dojde až mnohem později. Sama za sebe musím přiznat, že mne začátek pohltil natolik, že jsem skoro nevycházela z domu. Pracovala jsem, učila se nové dovednosti, zkoušela, googlila, tvořila, vztekala se, radovala, plakala.

Samozřejmě nezapomeňte na Instagram a Facebook, kde budete budovat svojí komunitu a opečovávat si potencionální zákazníky. Krůček po krůčku, pravidelně, nadšeně. Zpětná vazba, jak už jsem psala výše, je strašně moc důležitá.

Kde brát inspiraci a nekrást?

Za mne jednoznačná odpověď - berte si inspiraci pro tvorbu ve svém osobním životě. Tím pádem nikoho vykrádat nebudete. Každý jsme jedinečný. Inspiraci pro podnikání a nastavení svého podnikání zase berte od těch nejlepších. To je i moje filozofie. Chci být nejlepší, inspiruji se tedy u těch nejlepších. To není vykrádání, to je to pověstné "kraď jako umělec". Vezměte si z jejich nápadů základ, ne jejich osobitost. Ne jejich rukopis. Buďte kreativní, najděte si svojí cestu. Co když kreativita nepřichází? Jděte se projít, pozorujte, čtěte, odpočiňte si. Venku, v knížkách, v cestování je tolik nezpracovaného materiálu! Pište v mezičase blog, přemýšlejte, budujte komunitu. Učte se třeba fotit produkty. Hledejte zajímavé rozhovory s úspěšnými podnikateli. Nic z toho není ztráta času a jednou se to zúročí.

Máte málo peněz? Snažte se být soběstační.

Protože jsem měla omezené prostředky a chtěla zatížit rodinny rozpočet co nejméně, všechno jsem ze začátku vyráběla doma sama. Pexesa jsem tiska na domácí tiskárně určené na tisknutí fotek. Ano jsou do ní drahé papíry a drahé tonery, ale můžete tisknout po jednom kuse. To vám žádná externí tiskárna za tak nízkou cenu nezajistí, pokud vůbec.

Velice rychle jsem pochopila, že musím mít dostatečný výběr zboží. Možnosti výběru, abych byla přesná. Ledasco z toho, co jsem na Fleru nabízela, jsem reálně vůbec ve více kusech neměla. Šlo třeba o jeden prototyp. Ale zákazníci si chtějí vybírat, a i když se nakonec prodává ve finále pět věcí pořád dokola, výběr je klíčový.

Tiskla jsem na trička, trička nakoupila a sítotisk jsem dělala doma v kuchyni na stole, umatlaná od barev až za ušima. Printy jsem tiskla, a dodnes tisknu, také doma. Šila jsem tašky, které jsem vyšívala. Na to stačilo koupit látky, bavlnky a šicí stroj. Vyráběla jsem záložky, na to jsem koupila laminovačku. Na cedulky na dárky jsem si pořídila kleště a průchodky v galanterii. Byly to nejkrásnější cedulky na celém Fleru. Produktu se prostě musíte věnovat, dát mu šmrnc, něco navíc. Svůj rukopis.

Pozor, ve chvíli, kdy se prodej rozjdete, velmi nedoporučuji mít věci jen po jednom kuse (pokud neděláte solitéry). Mohli byste se dostat do obrovského stresu a také všichni víme, že ručně vyrobené věci se nemusí podařit hned na první dobrou. Později počítejte s alespoň minimálním skladem.

Jak je to s cenotvorbou za autorské zboží?

Strašně těžká otázka. A zase jsme u toho, zda máte svůj byznys na (budoucí) výdělek nebo jako hobby. Já se tím chtěla jednou živit, takže jsem se neorientovala podle cen na Fleru, kde je většina v módu "hobbíků". Navíc, ceny na Fleru byly neskutečně nízké a scestné. Nevím, jak je to teď. Ceny za první tisky jsem tedy okoukala ze zahraničí a odečetla kupní sílu, která je u nás mnohem menší. To byl můj začátek slepého štěněte. Až když jsem se trochu rozkoukala, začala jsem cenu počítat podle toho, kolik dám za materiál a k tomu jsem přičetla něco pro sebe. Hodinovka byla například u vyšívaných tašek, které jsem s rozpíchanými prsty jeden čas na Fleru nabízela, naprosto nereálná. Cenu jsem tvořila tak, abych s ní byla spokojená, aby mne motivovala a aby mne práce bavila. Začátky autorské tvorby jsou opravdu prodělečné, co si budeme povídat. Vždycky jsem ale přidala k ceně něco pro sebe a nakonec se vždycky, dřív nebo později, kupec našel, i když se za moje zboží platilo víc, než bylo na Fleru obvyklé.

Dát hned výpověď v práci nebo počkat? Jaký byl můj příběh?

To hodně záleží, jakou máte doma podporu, jak moc si můžete dovolit nevydělávat. Protože bude trvat, než se na účtě obrátí nějaké smyslupné peníze. Bavíme se samozřejmě o situaci, kdy si na podnikání neberete půjčku, nemáte tzv. externí financování, doslova podnikáte stylem "korunka ke korunce". Ve chvíli, kdy z naškudlených peněz zaplatíte nájem, jídlo, dětem obědy a školu a jste zase na nule, je potřeba si přiznat, že takhle to asi nikam nepovede a zamyslet se nad tím, jestli vůbec podnikat a zda jste ochotni jít do půjčky, nebo chodit do práce a svůj předmět podnikání nechat spíš jako koníček. Pokud se máte o koho opřít, neváhejte a opřete se.

U mne to bylo tak, že jsem opustila práci webové grafičky a flerovský účet s názvem By Myyna založený v květnu 2013 byl až do května 2017 registrovaný na firmu mého muže, já byla jeho zaměstnancem a dostávala jsem základní plat (tenkrát byla minimální mzda kolem 8 tis., ale bylo to pořád lepší než jít na pracák), všechny obraty z prodejů na Fleru šly do firmy a manžel se staral o základní rodinné výdaje, já jsem si k tomu ještě pár nocí v měsíci přivydělávala brigádou v zábavním kasinu, kde jsme s partou lidí objížděli firemní večírky, poněvadž, a teď se nedivte, jsem se šest let kdysi živila jako krupiérka. V pravém kasinu. (Skončila jsem, když mi bylo 26.) Když se podívám zpětně na svoje výdělky z let 2013 a 2014, sotva jsem se dostala na 20 tisíc měsíčně (počítáno včetně prodeje na Fleru, mé minimální mzdy a brigád). To bylo z dřívějšího platu grafičky, kdy jsem pracovala jednu chvíli až pro tři firmy a vydělala si 50 tis. a víc měsíčně, docela držkopád. Ale nelituju.

Zlom nastal v roce 2015, kdy si mne začali lidi víc všímat. Dostala jsem první zakázky na ilustrace a loga, k tomu stále prodávala na Fleru a prodej se pomalu zvyšoval. Za autorské honoráře jsem konečně mohla začít šetřit a už jsem po nocích nemusela na brigády. Komunita se rozrůstala, facebook jsem dávkovala příspěvky i dvakrát denně. Instagram jsem tenkrát ještě neměla. K práci jsem psala aktivně blog, což přineslo nemálo budoucích zákaznic, které byly nadšené, protože znaly od prvopočátku příběh mojí značky.

Proč tohle všechno tak detailně popisuju? Protože je to jedna z cest. Legální, transparentní, sice pomalá, ale stabilní. Možná vás tím můžu i inspirovat.

Kdy si založit vlastní e-shop?

Já osobně bych e-shop s autorskými produkty založila až ve chvíli, kdy je vybudovaná komunita, která pomůže rozjet objednávky. Přesně tak jsem to udělala a vyplatilo se. První objednávku jsem dostala v den spuštění e-shopu (Báro, nikdy na Tvou první objednávku nezapomenu). Je jedno, jestli komunitu budujete přes Instagram, Youtube, TikTok nebo Facebook, platforma Blogger, kde jsem měla původní blog, už je v dnešní době pravděpodobně natolik mrtvé médium, že nemá smysl na něm cokoliv budovat, každopádně je potřeba být aktuální a jít s trendy. Sociální sítě jsou pro malou značku základ.

E-shop na Shoptetu jsem si založila v dubnu 2016. Na konci roku 2017 skončila na Fleru, protože už se prodej rozjel natolik, že nebylo možné v jednom člověku zvládat obě platformy najednou. Bavíme se o obratech v průměru 70 tis. měsíčně dohromady, které až do půlky roku 2017 stále proudily na účet firmy, čímž jsem si mentálně splácela dvouletou bezmeznou podporu mého manžela, on samozřejmě nic na revanš nepožadoval. V červnu 2017 jsem se odpoutala od manželovy firmy a s našetřenými asi 70 tis. z autorských honorářů jsem si konečně založila živnostenský list.

Další pokračování příště. Podíváme se na cenotvorbu.

Pokud máte dotazy, neváhejte je napsat pod sdílený post na facebookové stránce MANKAI Paper, pokud budu znát odpověď, ráda se o ni podělím.

Děkuji za pozornost, pokud jste dočetli až sem.

Myyna

 

Jak budovat malou značku II - Cenotvorba

Jak budovat malou značku III - Tři pilíře sebedůvěry