Proč i malá značka potřebuje audit

Trochu mi chybí doby, kdy jsem psala osobní blog. Ne proto, abych se chlubila kde jsem všude byla (nikde) a co si koupla (něco by se našlo), ale spíš proto, že sdílení zkušeností je hrozně fajn a může být i přínosné. Jenže osobní blog už dlouho z mnoha důvodů nepíšu, ale zrovna sdílení toho, jak se buduje malá značka a co všechno to obnáší, je taková centrifuga, že se o to prostě musím podělit aspoň tady.

Protože ne všichni jsme hvězdy jako Tomáš Baťa.

Ještě loni na konci léta jsem byla na všechno sama, vyjma švadleny, co šila drobné textilní zboží pro mankaí eshop. A najednou se učím mluvit v souvislosti s MANKAI Paper v množném čísle a je to náročné, protože za prvé ego a za druhé síla zvyku a taky možná trochu obavy, co to přinese a co se bude dít.

Jak se to stalo?

Víme, jaký byl 2020, někdo nám prostě ukradl rok života a už se nikdy nevrátí, na druhou stranu, mnoha malým značkám pomohl, protože vlna solidarity byla opravdu veliká. A já měla to štěstí, že i moji zákazníci mne nenechali ve štychu. Do teď z toho mám, jak se říká, "zimomriavky", tak super byl ten pocit. Ale všechno má dvě strany a já si uvědomila, že už nemůžu tu obrovskou masu povinností, činností a fyzicky náročné práce táhnout sama, když proti mne tlačí ještě nápor kreativity, která se nenechá jen tak zadupat.

A do toho kamenný obchod, který by si býval zasloužil mnohem hladší rozjezd.

Na konci léta jsem potkala na kurzu keramiky Báru a nabídla jí velmi nejisté mankaí místo. Kupodivu kývla. Kdo chodíte do kamenného obchodu, tak už Báru znáte a určitě mi dáte za pravdu, že její úsměv zapadá do Rozkvetlého papírnictví tak dokonale, že už to snad ani víc nejde. Navíc je skvělá parťačka a jsem za ní opravdu vděčná.

Jako šéf(ka) jsem se ovšem nenarodila (ups) a učím se to za pochodu. Je to naprostá novinka, šéfování bych popsala zhruba jako být stabilním betonovým sloupem, jež má výborné psychologické znalosti a schopnost roztáhnout křídla a chránit (zaměstnance, sebe, to, co vybudoval). Kde vezme betonový sloup křídla se mne prosím neptejte.

Na začátku letošního roku jsem cítila, že je potřeba začít vytvářet pevnou půdu pod nohama, protože už nemám zodpovědnost jenom sama za sebe. Že když to podělám, nepřijdu o práci jen já, ale i Bára. A bylo mi jasné, že můj styl "podnikám intuitivně a ze dne na den", už neobstojí a protože u malé značky všechno závisí na propagaci a sociálních sítích, koupila jsem si knihu Jak na sítě. Jak moc mi změnila život si zatím odmítám připouštět, ale bude toho dost. Najednou jsem si naprosto jasně uvědomila, že v tom chaosu, o kterém nemá nikdo z vnějšího světa ani ponětí, už nemůžu existovat.

Nejsem troškař a máločeho se bojím, tak jsem poprosila o pomoc přímo Michelle Losekoot, spoluautorku knihy Jak na sítě. Bylo to nejisté, tušila jsem, že Michelle má práce nad hlavu. Odpověděla mi ale neuvěřitelně rychle (a mile) a v dubnu jsme na to vlítly. Následoval profesionálně vedený audit, který rozebral mankaí marketing a vše, co je k tomu vázané (všecko, abych pravdu řekla), na prvočísla. Audit pomalu finišujeme, trval více než tři měsíce. Pokud jste zoufalí, že už je toho na vás moc a rozhodnete se dát si do pořádku procesy, nastavit pravidla, správně určit role a přiznat si, že opravdu nemůžete dělat všechno, nečekejte, že to bude hned. Budete muset odpovědět na obrovské množství otázek. A budete muset přiznat nejednou i to, že prostě nevíte. Dobrá agentura nebo zkušený volnonožec z oboru vás provede celým auditem bez výčitek a odsuzování. Nepraští vám s telefonem a nenechá vás ve štychu.

V případě, že si budete chtít nastavit tohle všechno sami, doporučuji knihu Jak na sítě, články Lovebrandu, blog Honzy Páva.... A hlavně vůli to dotáhnout do konce.

Díky auditu se mankaí tým rozšířil o další dvě duše. Denisu, která rozumí tabulkám, umí vyhodnocovat a pracovat s čísly a Markétu, která se v brzké době ujme balení balíčků (nebojte, naučím jí všechny triky dokonale zabalené objednávky) a bude pomáhat Báře v obchodě. Teď už jsme tedy čtyři, plus letní brigádnice Ema, plus dvě šikovné švadlenky. Na eshop, kamenný obchod a dva sklady (no, spíš skládečky).

Co z toho vyplývá pro mne? Do budoucna si od nastavených změn slibuju volné ruce pro kreativní tvorbu. Možná tomu nebudete věřit, ale tento rok jsem skoro nic nenamalovala. A je to průser. Je to obrovský průser, abych pravdu řekla. Jenže nebyl čas, žonglování všech povinností paradoxně vyloučilo klid na práci, na které celá mankaí značka stojí. Moje akvarely jsou pro MP stěžejní a nic na tom měnit nehodlám. Chci se vrátit zpět do kreativního procesu, i když to bude ještě chvíli trvat, protože teď je potřeba holky provést vším, co od nich žádám (není toho málo) a dohlížet na to, aby se naučily, co je nutné.

Říkám si, sakra, jak se tohle stalo, že jsem najednou šéfka a že ten malý mankaí eshop tak vyrostl? Jak se stalo, že máme tolik krásného zboží? Kde se to vzalo? Ha ha, no, nějak tuším, ale stejně se mi tomu nechce uvěřit.

Přeji vám krásný víkend a ty nejkrásnější prázdninové dny. A až si s hvězdami nad hlavou začnete něco přát, dejte si pozor na to, co si přejete, mohlo by se to opravdu stát. Protože sny se plní.

Něco o tom vím. ;)

 

S láskou a úctou, Myyna

(zakladatelka Rozkvetlého papírnictví) 

P. S. Na sociálních sítích zůstávám a i nadále si na IG a FB píšete se mnou. Děkuju, že tu jste!

 

  

 

 

Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Podmínky ochrany osobních údajů.