Od pondělí 12. 4. je kamenná prodejna opět otevřená. Po-pá 13-19 hodin.

Akvarelové barvy - odpovědi na nejčastější otázky

Většina vzorů, které jsem malovala pro své produkty, jsou dělané akvarelem. Poslední dva roky mě hodně baví kvaš (angl. gouache), ale akvarel už navždy bude nejspíš moje srdcovka. Klasifikuje se jako nejtěžší výtvarná disciplína vůbec. A má to svoje důvody. Vzhledem k transparentnosti pigmentů, na čemž je postavená celá tahle technika (narozdíl od kvaše, který je krycí), vám akvarel nic neodpustí. Každý nezkušený přešlap je vidět, každá opravná vrstva navíc je znát, každý roztřesený tah je výraznější než ty ostatní. Korekci bělobou nezakamuflujete. Předmalované tahy tužkou zůstávají pod hodně transparentními odstíny viditelné.

A to je na něm to krásné. Vyžaduje trénink jako hra na housle. Stejně jako každé jiné řemeslo, které je zavislé na zručnosti.

Tím nechci říct, že akvarel je jen pro vyvolené. Jednak netuším, jak se pozná vyvolený pro akvarel a druhak, akvarel může zůstat prostě jenom hobby. Něco, co vám dělá radost a vám to tak stačí. To je naprosto v pořádku. Pořád ale platí, že výsledek bude vždy přímo úměrný tréninku a talentu a že žádná konkrétní značka barev z vás lepšího výtvarníka neudělá.

Věřte mi. Jsem samouk.

Jaké akvarely pořídit pro začátek?

Protože svoje výtvory sdílím veřejně na instagramovém účtu, přichází mi i žádosti o radu. Nejčastější dotaz, který chodí, obvykle zní: "Když chci začít s akvarelem, co si mám pořídit za barvy?"

V roli studenta

Pokud opravdu chcete začít, můžete začít s čímkoliv. Dokonce můžete zkusit i dětské školní vodovky, když na to přijde. Princip techniky zůstává stejný. Rozředíte pigment vodou, namočíte štětec, malujete. Já osobně doporučuji zajít do výtvarných potřeb a koupit si akvarely jakékoliv značky. Jsem ženská marnivá a taky dost zvědavá a značek akvarelů jsem vystřídala obrovské množství. Výsledek je ten, že jsem žádné nehodila do kouta s tím, že s nimi nejde malovat. To se mi vážně nestalo. U nás se v běžných výtvarných potřebách (ne v papírnictví) setkáte nejčastěji s českou značkou Umton (vyrábí se v Děčíně), ruskou Bílé noci (White Nights), japonskými Kuretake a Sakura, britskými značkami Winsor & Newton a Derwent, nizozemskou VanGogh, francouzskou Sennelier a německou Schmincke.

Akvarely se většinou dělí na studentské a mistrovské, liší se názvem. Já začala se studentskými řadami VanGogh a W&N Cotman. Vydržely mi roky, než jsem postoupila k něčemu dražšímu.

Pokud chcete akvarely, které jsou nejen funkční, ale vypadají i hezky, pak můžu doporučit Kuretake sety, které mají krásné krabičky. Holt, Japonci.

Ty nemaluješ mistrovskými barvami?

Někomu zmíněný výběr postačí, někdo bude chtít víc. Já chtěla jako obvykle víc. Když už jsem trochu pokročila v technice, řekněme, že u mne to trvalo asi tři roky, než jsem začala být trochu spokojená s výsledkem, začala jsem se pídit po něčem dalším. Také do toho vstoupil pichlavý komentář u fotky barev na Instagramu, který vyjadřoval velký údiv nad tím, že i po třech letech maluji stále studentskými barvami (!). No kdyby se ten komentář neobjevil, ještě dlouho bych možná nevěděla, že lze utratit peníze za výtvarné pomůcky ve větší míře, než jsem byla zvyklá.

Long story short: jak už jsem napsala výše, akvarely se dělí na mistrovské a studentské. Budiž, dává to smysl. V čem je rozdíl? V ceně pochopitelně, to se dá vytušit a dál? Pigmenty. Je to intenzita barev, která dělá mistrovské barvy nejen dražší, ale také barevně výraznější a snadnější pro práci. A jste lapeni.

Není cesta zpět.

A tak se mi ve sbírce poprvé objevily mistrovské Schmincke akvarely nesmlouvavé německé kvality (studentská řada je Schmincke Akademie) a francouzské Sennelier akvarely (studentská řada je Sennelier La Petite Aquarelle). U téhle značky jsem zůstala velmi dlouho a vyloženě vyhledávala odstíny, které jsem ještě neměla ve sbírce.

Opravdové zatracení mne ale teprve čekalo.

Syntetické vs. přírodní pigmenty

Stalo se to ve chvíli, kdy jsem zjistila, že se akvarely rozdělují nejen na studentské a mistrovské, ale že můžou být i syntetické nebo přírodní. PŘÍRODNÍ! Nemusím mít za každou cenu všechno jen přírodní, ale tohle mne zaujalo. V čem je rozdíl a co znamená systetický a přírodní pigment? Pojďme se na to v rychlosti mrknout, protože by bylo na dlouhé lokte, probírat to dopodrobna. Je to plnohodnotná chemie a tak mi odborníci prominou, sklouznu se jen po povrchu.

Syntetické pigmenty jsou vyráběné náročnými chemickými postupy a zachránily před vyhladověním spoustu umělců. Nedokážete si například představit, jak se mnohým malířům ulevilo, když byl v roce 1826 (podle některých zdrojů 1824) vynalezen syntetický ultramarín, (modrá) barva, která se v té době používala výhradně na malování pláště Panny Marie (a že to bylo opravdu silné téma). Do té doby museli mistři nakupovat na plášť Panny Marie přírodní ultramarín, nejdražší pigment historie, vyrobený z drceného minerálu lapis lazuli. Často je to ruinovalo, ale nebylo zbytí a já pro to mám pochopení.

Syntetické pigmenty tedy nejen pomohly k pozastavení drancování přírodních zdrojů, ale staly se i jejich plnohodnotnou náhradou. A tak je tomu dodnes. Oproti přírodním pigmentům mají i tu výhodu, že bývají světlostálejší.

Pigmenty přírodní jsou vyrobené výhradně z přírodních zdrojů (překvapivě). Jde o drcené minerály, jíly a hlinky smíchané s demineralizovanou vodou a pojivem (arabská guma, med, v Japonsku rybí klih), případně s dalšími přísadami. Přírodní akvarelové barvy jsou pro mne něco magického. Jednak mě nesmírně baví jejich odstíny a jednak to, jak jsou často vrtošivé. Některé se chovají jinak než syntetické, některé vyloženě nesnesou určitý druh papíru, občas hrudkovatí (ty jílovité především), ale vždycky jsou až magicky krásné.

Přírodní pigmenty jsou opravdový troublemaker.

Moje oblíbené značky přírodních pigmentů

Na cestě po USA jsem před dvěma lety objevila akvarely značky Daniel Smith. U nás se neprodávají, pár jich seženete na Amazonu, ale mám pocit, že tam s distribucí končí, neb mají číl dál tím menší výběr. DS vyrábí jak syntetické, tak přírodní pigmenty, oboje je poměrně dost drahé, ale zastávám názor, že to stojí za to. Mám celou řadu syntetických odstínů a menší sbírku přírodních, které jsou označené jako Prima Tek.

Srdcovou záležitostí je pro mne produkce kanadské umělkyně Adeline Wright, která vyrábí přírodní akvarely pod značkou Rivelove. Všechny její sady barev jsou pro mne must have a těším se na každou novou paletu. Vydává jich zhruba 4-5 ročně a bývají rychle vyprodané. Další sympatickou značkou je Greenleaf & Blueberry pocházející z Colorada. Jsou to opravdoví nadšenci a i u nich platí, že buď koupíte hned jak vám přijde newsletter nebo máte smůlu. Vzhledem k domovské poloze chodí newslettery G&B v noci, takže je to obzvlášť velký adrenalin. Například se mi už delší dobu nedaří koupit jejich zelenou sadu The Frog Eating A Pickle On A Pool Table. Narozdíl od Andeline svoje palety občas zopakují.

Na závěr

V tuhle chvíli mám pocit, že jsem toho možná napsala až moc a že to důležité bylo vlastně řečené hned na začátku. Chcete začít s akvarelem? Začněte s čímkoliv, co teď seženete. Dobře zásobené výtvarné potřeby najedete i on-line, stačí si do vyhledávače dát název značky barev, které jsem v článku zmínila a můžete začít utrácet.

Krásný zbytek dne přeje Myyna

 

 

Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Podmínky ochrany osobních údajů.