Fakta o levácích aneb jak to má Myyna?

Praváci, zkusili jste někdy psát nebo dokonce malovat levou rukou? Jak to šlo? Jestli jste měli všechno rozmazané malíkovou hranou, nemusíte se za nic stydět. Krasopsát nebo malovat levačkou je na levačku. A i když to u Myyny vypadá jako brnkačka, pro praváka je to téměř nadlidský úkol.

Leváci to neměli nikdy jednoduché

Leváků je v populaci zhruba 10 %. Větší podíl mužů a menší podíl žen. Někteří tvrdí, že za leváctví může genetika, jiní, že stres, který zažívala matka v těhotenství, nebo i pokročilý věk ženy při otěhotnění. Ať je to tak, nebo tak, leváci jsou výjimeční. Mají kreativitu v krvi. Jako Myyna, zakladatelka rozkvetlého papírnictví Mankai paper.

Zakladatelka MANKAI Paper je levačka

Možná jste si na některých fotkách nebo ve stories na Instagramu MANKAI Paper všimli, že se nad akvarelovým papírem se štětcem nebo pastelkou vznáší levá ruka. Myyna je totiž levačka. Proto pro vás mám 10 úsměvných i zcela vážných faktů, které na Myynu možná sedí. 

• Eskymáci považují leváky za čaroděje.

• Ďábel je levák a křtí své pobočníky levou rukou. Leváctví je vliv ďábla, tradovala církev. 

• Existuje spojitost mezi leváky a delikventním chováním, tvrdí některé výzkumy. 

• Leváci mají v průměru vyšší IQ než praváci. 

• Existují výzkumy, podle kterých jsou levorucí více přitahováni ke kariéře v umění nebo v hudbě. 

• Leváci pijí alkohol častěji než praváci. Podle průzkumu ale nejsou náchylnější ke zneužívání alkoholu. 
• 
Více než 40 % světových tenistů je levorukých. 

• Vysokoškolsky vzdělaní leváci jsou podle statistik o 26 % bohatší než pravorucí kolegové. 

• Leváci trpí mnohem častěji nespavostí. 

• Podle některých studií se leváci rozčílí mnohem snadněji než praváci. 


Žít v pravorukém světě může být těžké

Leváci se musí hodně přizpůsobovat. Řadicí paka v autě, spoušť foťáku, ovládání kamery… Jak to bylo a je u Myyny? 

"Jsem levák tělem i duší. Nikdy jsem ani náznakem nepocítila, že by mne chtěl někdo převychovat na pravačku, až na jednoho vyučujícího na střední, ale to už jsem byla dostatečně hluboko v pubertě, abych to ignorovala. Je ale také fakt, že mi ani nikdo nic neulehčoval. Nůžky jsem měla klasické, brambory jsem škrabala nožem a se psaním jsem se musela v první třídě poprat také zcela sama. Nedávno jsem viděla svoje písanky a všechno bylo tak neuvěřitelně čisté a úhledné, že jsem ani nevěřila, že jsem to psala já. Naopak mám v živé paměti zoufalství z neustálého rozmazávání čehokoliv, co jsem napsala nebo namalovala, ale to bylo nejspíš až později.

Jako levák, který si musel se vším umět poradit, jsem tím od života dostala skvělou průpravu. A co se používání rukou týče, v mnoha věcech funguji obouručně. Například myš používám pravou, grafický tablet oběma rukama. Když chci ovšem na tabletu dělat něco opravdu delikátně jemného, je to výhradně levou rukou.

Dodnes si připadám lehce šikanovaná. Na poště, v bankách, u jakékoliv přepážky, jsou propisky k podpisům přidělané zásadně vpravo. Někdy tím dochází až ke komickým situacím. Pravidelně si šteluji podle sebe složku k podpisu, co mi dopravci automaticky strkají k pravé ruce. S příborem zacházím správně, ale jakmile je nůž samostatně, mažu levou. Lžíci používám levou, ale umím jíst i pravou, jenom mi to jde mnohem pomaleji. Vidličku mám správně v levé.

Jakékoliv předpřipravené postupy nechápu. Mám přirozeně nastavené v hlavě jiné pořadí pohybů. Tančení dle někoho je také naprostá katastrofa. Zkrátka, všechno dělám obráceně. Tedy je nutné, abych si vždy našla vlastní způsob. Hodně věcí, než se je naučím, mi jdou pomalu, ale jakmile si je osvojím, jsem jak střela.

Co se týče úsměvných faktů, které Babu sepsala, mám chuť navštívit Grónsko a jsem ráda, že jsem se nenarodila ve středověku. Delikventní chování u sebe pozoruji už delší dobu, ale vyšší IQ to evidentně umí zpracovat v můj prospěch. Kariéra v umění se mi stala životní cestou (původně jsem chtěla napsat, že se mě kariéra v umění absolutně vyhla, ale už by to byl asi moc suchý humor.) Co se týče alkoholu, mám k němu přátelský vztah, ale tenis jsem nikdy nehrála. Bohatá nejspíš nikdy nebudu, nejsem vysokoškolsky vzdělaná. Od dětství skutečně trpím nespavostí a jsem opravdu hodně velký cholerik, což málokdo ví, neboť jsem se s tím naučila pracovat.

Tolik asi k levorukému životu. M. ;)"

Chcete si vyzkoušet, jaké to je být levákem? Oslavte s námi Mezinárodní den leváků. 13. srpna si vyzkoušejte všechny běžné činnosti vykonávat levou rukou. A pak dejte vědět, jaké to bylo. 

Krásné prázdniny,
Bára (babu.lettering)