Kouzlo jedné kresby
Nedávná novinka v e-shopu, bloky se zlatou ražbou, jsou dlouho promýšlenou záležitostí. Mohlo by se zdát, že realizace papírenského zboží podle vlastních představ může být činnost, co se dá dělat třeba při dalším zaměstnání (jak jsem nedávno zjistila z dotazu zákaznice, která přišla do Heřmanky a tázala se, co vlastně kromě tady toho dělám), poněvadž je to asi zdánlivě něco, co vlastně za mě udělá počítač, tiskárna vytiskne, pak mi to dovezou až ke dvěřím, do ruky mi vrazí fakturu a hotovo.
Není tomu tak.
Například otevírací doba v Heřmance, tj. pondělí a středa od 13 do 19 hodin taky není jen tak bezdůvodně dvoudenní, zatímco ostatní obchody mají otevřeno od pondělka do soboty. Není to rozmar líné umělkyně, co chce hlavně malovat a popíjet víno. Jako, upřímně, to opravdu chci, ale těžko bych tímhle přítupem vydělala na nájem, o zaplacení všech faktur ani nemluvím. (Je to myslím všem jasné, ale raději pro pořádek - svoje zboží nenechávám tisknout po jednom podle toho, jak se prodává, ale musím jej nechat vyrobit najednou a zaplatit ho.)
A brát si zaměstnance a pevné brigádníky po tom korona fičáku, co teď zažíváme? Ani ne, děkuji. Tak proto má Heřmanka otevřeno jen dva dny v týdnu. Zbytek pracuji doma.
Tímhle zeširoka rozkročeným úvodem jsem se chtěla dostat oslím můstkem k tomu, že bych vám ráda (velmi zkráceně) povyprávěla, jak vznikly ty krásné třpytivé bloky. Nápad, že bych chtěla do sortimentu zařadit COKOLIV zlatého, jsem měla už loni. Jenže potíž je v tom, že aby byl zlatý potisk kvalitní, nesmí být vlastně potiskem, protože ten se lehce ošoupe. Musí to být vyraženo kovovou matricí do papíru. A výroba kovové matrice o velikosti A5 na míru (protože jsem výtvarnice a potřebuju mít matrici udělanou dle své ruční práce) bylo něco, co jsem si nemohla dovolit ani omylem. Nakonec jsem loni v létě udělala kompromis a vznikla blahopřání se zlatým nápisem. Alespoň něco.
Abych Vesmíru dala jasně najevo, že takhle nějak bych si to představovala.
Letos brzy zjara, vlastně rok po té, co jsem si začala snít o zlaté ražbě, jsem si jeden víkend nakreslila perem jednoduché rostliny podle Atlasu bylin. Neměla jsem moc přesnou představu, co z toho bude, často to zjišťuju až když vidím celek v počítači. Kresbu jsem oskenovala, ve Photoshopu vyčistila, každou rostlinku dala do své vlastní vrstvy, přenesla je v Illustratoru do křivek a začala skládat vzor. Díky tomu vznikly balicí papíry a trhací bloček.
Tady vidíte originální kresbu, ze které vznikl vzor Louka linkou, tedy i vzor pro zlatou ražbu.
A tady je moje pracovní místo, kde perokresba vznikla a vzniká tu i spousta dalších věcí.
Potenciál té zdigitalizované kresby se sám nabízel k tomu, abych začala s tiskárnou jednat o výrobě matrice na ražbu. Už jsem si to mohla dovolit, motiv jsem měla, bylo na čase si splnit zase jeden sen. I když cesta k matrici byla nakonec ještě docela dlouhá. Ukázalo se totiž, že moje linky jsou příliš tenké a já musela v počítači několikrát složitě kresbu pro ražbu upravovat tak, aby byli v tiskárně vůbec schopni vzor do kovu vyfrézovat. Ano, vyfrézovat. Tady mám ještě mezeru a fakt bych ten proces moc ráda viděla.
A protože mám se svojí dlouholetou tiskárnou krásné vztahy, mohla jsem si dovolit požádat nejen o zkoušku tisku i na černý papír, ale také o fotky matrice, protože si myslím, že by vás to mohlo zajímat. Stejně, jako to zajímalo mě.
Vidíte, jaký je to nádherný kus práce? Není divu, že je výroba matrice tak finančně náročná.
Zkouška tisku na černý podklad mi nasadila brouka do hlavy a nakonec z brouka budou na začátku podzimu sešity s černými deskami.
Kroužkový blok se zlatou ražbou, výsledek téhle spolupráce, už znáte a dobrá stovka z vás blok již vlastní. Je krásný a ta mravenčí práce několika lidí je na něm opravdu vidět. Má velkou kroužkovou vazbu a uvnitř jsou tečky.
Nakonec díky tomu, že svojí práci znám dobře a mám dlouholeté zkušenosti s grafikou, vznikly z té jedné kresby i něžné kovové piny s květinami a elegantní washi páska. Samozřejmě, že je pro každý produkt vzor potřeba upravit, ale už to netrvá tak dlouho, když je předpřipravený. I když s piny je občas potíž, ale o tom třeba zase příště.
Sami vidíte, že nic není jen tak a o to větší radost mám, když se mi podaří dotáhnout jednu jedinou kresbu o velikosti A4 na celou kolekci s různými produkty. Vyžaduje to čas a musím používat hlavu, což není vždycky zcela bez bolesti. Znáte to, jsou dny, kdy by člověk nejradši jen tupě zíral do zdi, v lepším případě z okna.
Přeji vám krásný letní den a mávám!
Vaše Myyna