V sobotu 19. září k příležitosti akce Zažít město jinak bude kamenná prodejna MANKAI Paper otevřena od 10 do 18 hodin. Těšit se můžete na malý blešák a autorskou keramiku ze spolupráce Ema Mamisu & Myyna.

Online svět

Není to tak dávno, co jsem začala mít podezření, že už tak trochu patřím do staré školy. Ne že bych byla už stará (i když v leckterých mladších očích možná jo :-)), ale dvacet prostě není třicet, a pětatřicet už vůůůbec ne. Dřív jsem ten rozdíl tolik nevnímala. Ale dneska, i když jde třeba jen o deset let, je to jak rozdíl jedné generace. Zvládám pobrat facebook a ještě i instagram, chápu, že poslouží i jako business nástroj, ale ty mechanismy jsou přece šílené, nebo ne? Jak jako že influencer zmíní produkt, který je pak do hodiny vyprodaný? Jak jako že si s mužem doma popovídáme o nových botách na běhání a najednou na mě vyskakují všude na sítích? Když někomu nedáte like, nemáte ho rádi?

Nechápu to. Možná proto, že já jsem ještě z té generace, kdy se psaly citáty do hezkých sešitů a k nim se vystřihovaly obrázky z bravíček. Dneska si zajímavou hlášku nebo recept vyfotím telefonem a uložím mezi snímky obrazovky, ke kterým se už nikdy nevrátím. Děláte to taky? Teď jich mám v telefonu 1 472, a to už jsem je jednou promazávala. Nekecám.

Ale slabost pro hezké sešítky na zaznamenávání čehokoli mám pořád. Jen je mi často líto je použít. Mám takhle ten boží pivoňkový se zlatými kroužky od Myyny. Pořád čeká, až ho bude nějaká informace opravdu hodna. A jestli ještě někdy budou skladem, koupím si radši ještě jeden do zásoby.

Ta protivná digitalizace ale mění i další moje zvyklosti a připravuje mě o radost z třídění a papírování. Třeba tisk fotek: máme přece cloud, tisk dokumentů do desek a šanonů: stačí mail a složka na drivu, dětské hlášky: poznámky v telefonu to jistí, plánování v diáři nebo kalendáři: bez automatických notifikací bych nikam nepřijela včas… 

Upřímně říkám, že mně to netěší a chtěla bych to změnit. Jeee, jak já bych si ráda zase pořídila hezký diářek do kabelky… Chci starý dobrý papír jako ve staré dobré škole!

Proto nepřestávám milovat papírnictví, knihkupectví a krásné věci jen tak pro radost. Čtečka knih u mě nikdy nebude mít místo, o tu vůni se připravit nenechám. A jakmile objevím nějaká originální fotoalba, začnu s tříděním, tiskem, zakládáním a listováním ve vzpomínkách. Ty totiž nikdy nezevšední a ani nové technologie jim neublíží.

Tereza

 

P. S. Poznámka od Myyny - bloky s pivoňkami už nebudou, zato pracuji na nových kroužkových blocích. ;) Jo a do sešitů se nebojte psát, kvůli tomu je dělám. Aby dělaly každý den hezčí.

 

sady1

Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Podmínky ochrany osobních údajů.