Jarní příležitosti
Taky jste si už dlouho říkali, jestli se vám ještě někdy poštěstí, že byste byli jako rodina všichni spolu déle než jeden až dva týdny v kuse? Týdny a měsíce ubíhaly a vy jste si pořád jen říkali, že všechno doděláte/dořešíte/promyslíte, až…
No, tak ten čas “teď” je zřejmě tady! Někomu se zcela jistě podaří dohnat resty, zvelebit domov i zahradu, pravidelně meditovat, utřídit si v hlavě rozlítané myšlenky a najít ty pečlivě ukryté. Čtu a slyším to kolem sebe teď pořád, jak mají lidé najednou spoustu času pro sebe a jak ho efektivně využívají. To ovšem není případ pracujících matek, jejichž děti jsou najednou doma. I když se na to nešlo připravit, ženy jsou prostě silné, a tak se přes noc staly “multiženami” a zastávají teď všechny možné i nemožné role.
Může se zdát, že ženy, které se doma věnují dětem, moc času navíc nezískaly, nebo že ho mají dokonce ještě míň než dřív. Já, matka čtyřletého syna, jsem přesvědčená o opaku. Beru to tak, že mám teď čas navíc, čas, který jsem původně už mít neměla. Že mám teď úplně výjimečnou a zcela jedinečnou příležitost, kterou musím využít na 1 000 %. Možná už se totiž nebude opakovat. Tedy, doufám, že už další pandemii nezažijeme…
Prvních pár dní jsem se pokoušela nastavit alespoň nějaký nový režim a vymýšlela různé aktivity, aby to mého syna bavilo. Jenže vyšlo najevo, že když to zas tak nebaví mě, jeho to baví tři vteřiny. A na režim se mi taky vyflák.
Zkusila jsem jinou strategii a mělo to úspěch. Stačilo nenavrhovat čistě dětské aktivity, chtěli jsme oba dělat něco jakoby dospěláckého. Tak tady je pár tipů, které zafungovaly u nás.
Dali jsme klíčit semínka. Pro dítě je v tom o dost víc než pro nás dospělé. Syn měl na starost každodenní závlahu, sledoval vývoj od semínka k rostlině, s radostí vítal každý nový klíček a ještě mohl sníst, co sám vypěstoval. Pro něj bomba a klíčíme dál.
Taky jsme odzimovali terasu. Vyzkoušeli jsme všechny vodní pistole a bublifuky z venkovní truhly. Sundali jsme ochranu kytek před mrazem (což se mi samozřejmě dost nevyplatilo a ještě dvakrát jsem ji vracela), ostříhali jsme společně všechno suché, dosypali hlínu, nachystali cibulky do nových květináčů, zalévali, a teď budeme za chvíli ještě velikonočně zdobit stromečky.
Vytřídili jsme hračky a oblečení. Sice to trvalo dlouho, nad každou hračkou jsme vedli diskuzi, ale klaplo to a dokonce jsme i vyčistili všechny sezónní boty k uložení do krabic. To je mimochodem pro dítě docela kumšt, když má kartáčkem, vodou a mýdlem čistit svoje zablácené zimní boty.
Ráda bych taky napsala, že doma cvičíme pravidelně jógu, ale nakonec je z toho jen “zacvičili jsme si”. Spíš ale proto, že já jsem líná, vaše děti to určitě zaujme víc. Navíc je teď jógy pro děti všude plno, určitě vyberete a hezky se u toho zrelaxujete. Anebo si zaposilujete s dítětem na hlavě, to se taky počítá.
Tereza
